Menu Zavřeno

Jak se mi narodilo miminko 2/2

Přečíst první část článku zde: Jak se mi narodilo miminko 1/2

 

Prodýchávání kontrakcí a první úleva

Porodní asistentka Martina, mě položí na gauč a pomůže mi s prodýcháváním kontrakcí. Přesvědčí mě, abych se v nich naprosto uvolnila. A ejhle, jakmile se uvolním a zcela se tomu poddám, bolesti jsou rázem snesitelné. Takhle pokračujeme až do rána. Martina kontroluje, jak se otevírám. Malým Dopplerem kontroluje tep miminka, abychom měli jistotu, že se mu daří dobře. Začíná být jasné, že to nepůjde tak hladce, jak jsem si myslela. Dopoledne praskne voda, není to nějaká velká vlna, jak si pamatuji z popisu z ženských románů. Spíš jako by člověk nestihl dojít na malou.

 

Odjezd k porodu a příjezd

Asi dvě nebo tři hodinky po odtoku plodové vody jedeme do porodnice. Bojím se, abych cestou zase nezvracela. Ale nemusím mít obavy. Transport v -15°C mi kontrakce zastaví. Připadám si jako v rauši, jako opilá. Všechno se tak nějak děje mimo mě. Asi únava, asi nedostatek tekutin. Možná hlad. Z příjmu do nemocnice si toho moc nepamatuji. Manžel mě svléká, odvádí na porodní sál. Přijde se mi představit nemocniční porodní asistentka i lékařka. Vzhledem k tomu, že jsem skoro 16 hodin nebyla schopná cokoliv vstřebat, domlouváme se na infuzi fyziologického roztoku. Udělá se mi po něm lépe.

 

Únava a bolest

Monotónní průběh kontrakcí, jako by se zastavil čas, už jsem se s nimi naučila žít. Jsem mimo, uzavřena ve svém světě. Mezi kontrakcemi upadám do krátkého, avšak velmi hlubokého, spánku. Když nespím, sedím na balónu v horké sprše. Ulevuje mi od ukrutných bolestí v kříži. Mám pocit, že jsou k nevydržení, všechno ostatní by šlo. Nakonec se bolestí bojím tak, že se mi opět zastavily kontrakce a porod nepostupuje. Sotva stojím na nohou. Navzdory svému přesvědčení, svolím k injekci na bolest. Má zabrat na 1-2 hodiny. Konečně úleva od bolesti zad. Porod se zase rozjíždí.

 

Jak dlouho trval porod

Syn se narodil po 32 hodinách po první silné kontrakci. Bylo to dlouhé. Narodil se bez porodního poranění (hodně jsem cvičila s nafukovacím balónkem, pila čaj z maliníku a jedla lněné semínko).

 

Nejlepší porodní asistentka

Na závěr to byly trochu nervy, lékaři hrozili kleštěmi, a nakonec i císařem. Martina, fyzicky zabránila lékaři, aby vzal nůžky a kleště, protože jako zkušená porodní asistentka věděla, že je to otázka jednoho zatlačení a syn bude venku. A taky, že ano. Jsem jí za to neskonale vděčná, umožnila mému dítěti přijít na svět v klidu a přirozeně. Neumím posoudit, co se na sále nakonec dělo, moc si to nepamatuji. Vím jen, že jsem do toho dala všechno, své poslední síly. A syn byl najednou s námi. Zcela v souladu s naším přáním ho nikdo nikam neodnášel, jen mi ho položili na tělo a my se v klidu mohli přivítat (bonding).

 

Ohlédnutí se zpátky

Je to rok a to malé, zmačkané, tmavooké stvoření tady běhá po bytě, kramaří věci ze zásuvek a skříní a má radost, když se mu něco povede. A já mu jsem neskonale vděčná, že mi umožnil tak krásnou zkušenost. Hned na sále jsem si přála to prožít ještě jednou, protože i když to bolelo, bylo to nádherné. A já jsem svému malému skřítkovi vděčná za to, že jsme to společně zvládli. Myslím, že člověk nikdy není statečnější, než když přichází na svět. Stále mě udivuje kolik moudrosti, síly a statečnosti malí človíčci při příchodu na svět prokazují.

1 Comment

  1. Pingback:Jak se mi narodilo miminko 1/2 | JakNaDite.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *